TURISTICKÁ ZNAČKA Český fenomén, který nemá obdoby

ZNAČENÍ TURISTICKÝCH TRAS
text: Adéla Kudrnová | styling: SOFFA | foto: Marek Kučera

V ČÍSLE ZASVĚCENÉM CESTOVÁNÍ SE PROSTĚ NEMŮŽEME
NEVĚNOVAT TYPICKY ČESKÉMU FENOMÉNU, KTERÝ NEMÁ VE SVĚTĚ OBDOBY – ZNAČENÍ TURISTICKÝCH TRAS. ČESKÁ SÍŤ ZNAČENÝCH PĚŠÍCH TRAS ČÍTÁ PŘES NEUVĚŘITELNÝCH 40 TISÍC KILOMETRŮ A PATŘÍ K NEJDOKONALEJŠÍM A NEJHUSTŠÍM SÍTÍM TURISTICKÉHO ZNAČENÍ NA SVĚTĚ. JAKÁ JSOU PRAVIDLA ZNAČENÍ?
ZJISTILI JSME PRO VÁS!

Abychom si značení turistické trasy vyzkoušeli na vlastní kůži, oslovili jsme pana Jiřího Ulmanna z Klubu českých turistů v Turnově, který je vedoucím místního značkařského obvodu, a vydali jsme se s ním a jeho kolegyní Janou Leitnerovou přímo do terénu. Dozvěděli jsme se, jaké jsou zásady značení i co musí každý značkař znát a umět. Základním pravidlem je, jak se píše v příručce Klubu českých turistů, která je ke stažení na webu: ‚Turistické značené trasy musí turistu vést spolehlivě a bezpečně terénem, tak aby nebyl nucen cestu hledat, ale mohl se plně věnovat svým turistickým zájmům.

Členové Klubu českých turistů se věnují značení a pravidelné údržbě pěších tras, cyklistických a cykloturistických tras, lyžařských tras, ale i jezdeckých – hipotras a tras pro vozíčkáře. Síť pěších značených tras pokrývá celé uzemí Česka a je hodnocena jako nejlepší v Evropě. Chystáte-li se někam na pěší výlet, turistickou i cykloturistickou mapu celé republiky najdete na www.mapy.cz

My jsme se na na obnovu značení vydali s těmi nejpovolanějšími, Jiřím Ulmannem a Janou Leitnerovou z Klubu českých turistů v Turnově.

Před začátkem turistické sezóny je každé skupině značkařů přidělena jedna trasa. Každá trasa se přitom obnovuje jednou za tři roky.

Po červené pěší pásové značce jsme šli krásnou trasou vedoucí k hradu Trosky v Českém ráji.

První pěší turistická trasa KČT vznikla 11. května 1889 a spojovala červenou značkou Štěchovice a Svatojánské proudy. Síť značených pěších tras se postupně rozrůstala a dnes má přes 40 000 kilometrů.

O obnovu a údržbu značení se stará přes 1400 dobrovolníků,
takzvaných značkařů. Značkuje se obvykle ve dvojici a za den skupina obnoví asi 5 – 7 km trasy. Pomocným značkařem se člověk může stát po absolvování alespoň 10 km zácviku pod vedením vedoucího značkaře. Samostatným vedoucím značkařem se zájemce může stát po absolvování dvouvíkendového semináře zakončeného testem. Existují podrobné metodiky vysvětlující, jak značení provádět. Základní zásady naleznete v příručce na www.kct.cz. Zde se také můžete přihlásit do semináře a stát se dobrovolným značkařem. Proč chodit na výlet jen tak, když můžete být zároveň i prospěšní!

K základnímu vybavení každého značkaře patří sada fermežových barev na obnovu značení, štětec a šablona, podle které si značkař naměří správnou velikost značky.

V naprosté většině jsou značky umístěny na stromech a tím, jak stromy rostou, mění se také tvar značek, které je třeba upravit na daný rozměr.

Kromě toho s sebou značkař musí mít i pilku a nůžky, pokud je nutné okolí značky prořezat.

Na směrovníku (rozcestníku) lze kromě turistické tabulky místního názvu a směrovek dole vidět i tabulku jednoho ze sponzorů turistického značení v Česku Lesů ČR. Směrovníky od sebe nemají být vzdálenější než 4 kilometry.

Za rozcestím musí vždy následovat takzvaná naváděcí a bezprostředně za ní potvrzovací značka. Na sloupu s jednoduchou pásovou šipkou je patrná hnědou barvou upravená velikost značky.

Pěší trasy jsou značeny pásovými značkami, které se skládají ze tří vodorovných pásů. Prostřední pás, který určuje barvu značené trasy, je červený, modrý, zelený nebo žlutý. Oba krajní pásy jsou bílé a mají za úkol značku ještě více zviditelnit. Pásová značka je čtverec o rozměrech 10 x 10 cm. Pro odbočení se tento základní tvar doplní šipkou. Vede-li více značených tras společně, jsou značeny sloučenou značkou v přesně určeném pořadí barev: červená pro dálkové a hřebenové trasy, modrá pro významnější trasy, zelená pro místní trasy, žlutá pro krátké trasy a spojovací cesty. Na koncích značených tras najdete koncovou značku a různé krátké významové odbočky jsou značeny speciálními značkami odbočka k vrcholu nebo vyhlídce, ke zřícenině hradu, ke studánce a k jinému zajímavému objektu. Tzv. naučné stezky se značí pásovými i místními značkami nebo speciálními značkami naučné stezky (bílým čtvercem se šikmým zeleným pruhem).

Značené cesty jsou zásadně obousměrné. Na rozcestích značených cest se umisťují směrovníky s tabulkami místního názvu, ze kterých se dozvíte název místa a nadmořskou výšku, a směrovými tabulkami (směrovkami), které informují o vzdálenosti v kilometrech (v Česku se vzdálenosti udávají v kilometrech, na Slovensku tradičně v hodinách). Kontrola a obnova značení se provádí každé tři roky.

VÍCE INFORMACÍ NALEZNETE NA:
www.kct.cz
www.kct.cz/cms/turisticke-znaceni-kct
www.kct.cz/cms/sites/default/files/users/user1/dokumenty/znackari/prirucka-znaceni-2014.pdf

Za trpělivý výklad velmi děkujeme Jiřímu Ulmannovi a Janě Leitnerové.